Back To Top
Krajský úřad Středočeského kraje pořádal ve dnech 10. 9. – 14. 9. 2018 v rámci Projektu MPSV „Systémový rozvoj a podpora nástrojů SPOD“ ve spolupráci s OSPOD obecních úřadů obcí s rozšířenou působností Středočeského kraje, pověřenými osobami výkonem sociálně-právní ochrany dětí k provázení osob pečujících a některými dalšími spolupracujícími NNO první „Týden pěstounství Středočeského kraje“.
V průběhu týdne byly v lokalitách zapojených subjektů pořádány nejrůznější akce s cílem vyjádřit poděkování stávajícím dlouhodobým pěstounům za pomoc a péči o ohrožené děti, a přispět tak ke zvýšení prestiže dlouhodobé pěstounské péče, současně nabídnout široké veřejnosti možnost potkat se s pěstouny a seznámit se s jejich příběhy v rámci různých besed či projekcí filmů zaměřených na problematiku pěstounské péče a tematiku ohrožených dětí. Nejdůležitějším cílem týdne pak byla podpora samotného procesu získávání zájemců o dlouhodobou pěstounskou péči a to především o ohrožené děti se specifickými potřebami a seznámení široké veřejnosti se smyslem a potřebou pěstounské péče jako dočasné péče o děti, které aktuálně nemohou vyrůstat ve své biologické rodině.
V neposlední řadě byly pořádané akce příležitostí k neformálnímu setkání se zástupci OSPOD krajského úřadu, obecních úřadů a doprovázejících organizací, kteří byli připraveni zodpovídat dotazy spojené s pěstounskou péčí a systémem náhradní rodinné péče.
Dětské centrum Kladno, p.o. jako doprovázející organizace pěstounů a jejich dětí v tento den přivítalo celkem 13 zájemců o téma z řad odborné i laické veřejnosti.
Středočeský kraj stabilně podporuje formu dlouhodobé pěstounské péče jako systémového opatření ochrany a péče o ohrožené děti, které aktuálně nemohou vyrůstat u svých biologických rodičů či v jejich širší rodině. Dlouhodobou pěstounskou péči vnímá jako formu dočasné služby náhradní péče, které nabízí možnost ohroženému dítěti vyrůstat v rodinném prostředí, za současné podpory biologických rodičů dítěte ke stabilizaci situace a umožnění návratu dítěte zpět do jejich péče. Praxe bohužel ukazuje, že ne vždy je takový návrat možný a zájem, schopnosti nebo dovednosti biologických rodičů pečovat o své vlastní děti se nepodaří vzbudit resp. osvojit. Pěstounská péče se tak na dlouhou dobu stává jediným a nejvhodnějším životním zázemím pro tyto děti.